Ahoj poradno, mám takový problém. S novým přítelem už jsem přes rok a zjišťuji, že už se mně nelíbí. Dřív ano, a byla sem asi i zamilovaná, ale jeho chováním, že dělá obličeje jak blbec (a různé nemístné kraviny), i když mu říkám, že se mi to nelíbí, tak je stejně dělá. Vůbec mě sexuálně už nepřitahuje. Štve mě svým chováním i vzhledem. Občas se koukám do zrcadla a říkám si, že mám snad na něco lepšího než na tohle. Problém je v tom, že když se s někým rozejdu, tak to rodiče "hodně" špatně nesou, a já už jim nechci ubližovat. Taky si říkám, že když už v mém věku nikam nechodím, tak už si nikoho nenajdu, anebo dopadnu hůř než teď, když od posledního rozchodu to se mnou jde od 10 k 5. Kamarádky plánují svatby, svých miláčků si váží, a já si vždy představím, co mám já, a nejradši bych to vyměnila. Utekla jsem od bývalého, a teď se cítím hůř než předtím. Chtěla bych se vrátit, ale už někoho má. Stýská se mi po starém životě (s ním) a občas se brzo ráno probouzím s pocitem, že žiju život, co se mi nelíbí a který bych žít neměla.
Beredyka (24 let)

Naše odpověď:
Ahoj Beredyko. Píšeš mi, jak ti tvůj vztah poslední dobou vůbec nevyhovuje. Tvůj přítel tě štve, vadí ti, jak se chová, už se ti vlastně ani nelíbí, natož aby tě přitahoval. Zdá se, jako by tě spíše odpuzoval. O zamilování není ani řeč. Raději bys byla se svým bývalým. Podle toho všeho si říkám, že se vlastně asi celkem trápíš. Píšeš, že tohle vlastně není život, který bys chtěla žít. Ale stále jsi s ním. Mluvíš o rodičích, kteří by váš rozchod těžce nesli. Mluvila jsi s nimi o tom, jak těžce neseš ty nyní svůj současný vztah? Možná, kdyby tě vyslechli, měli by spíše radost, že chceš hledat své štěstí jinde. Rozchodu se vyhýbáš zatím také proto, že tě znejišťují myšlenky, že bys pak byla sama, nikoho si nenašla, případně na tom byla ještě hůř. Zdá se, jako by pro tebe byla samota horší než takový život, jaký ho zrovna máš. Co je to, co tě na (alespoň dočasném) životě singl odrazuje? Člověk se rozchází, aby mu bylo do budoucna líp, ne hůř. Pokud je pro tebe tak náročné být bez přítele, chápu, že s rozchodem váháš. Je samozřejmě přirozené, že člověk chce mít partnera, se kterým může sdílet společnou lásku, důvěru, přitažlivost, vzájemnou úctu aj.

Někdy ale není špatné nikoho nemít a třeba se jen rozhlížet, jestli někde okolo není někdo, se kterým by to všechno mohl zažívat. Člověk si v této době může ujasnit spoustu otázek, jako: Koho vlastně hledá? Jaký by měl být? Co od vztahu očekává? Jaký je vlastně on sám? Jaké byly skutečné důvody, že to někdy dříve nevyšlo? Neopakují se ty důvody? Tvé obavy, že si nikoho už nenajdeš, jsou přirozené, má je spousta lidí, když se rozchází. Ale být ve vztahu, ve kterém se trápí, je pro ně horší než málo pravděpodobná, ale velmi nepříjemná myšlenka, že už zůstanou sami. Možná tu je ale přece jen ještě něco dalšího, proč chceš ve svém vztahu pokračovat. Mohlo by to tak být? Přeji ti pevné nervy a dostatek odvahy k rozhodnutí.
Tvoje Poradna

Převzato z www.poradna-lasky.cz