Většina těch, kteří vyrůstají v úplné rodině, si jen stěží dokáže představit, jaké by to bylo, kdyby jeden z rodičů nebyl nebo přesněji řečeno byl, ale jinde. Ačkoliv víme, že mnoho rodin je neúplných, že mnoho našich kamarádů má dvě maminky a dva tatínky, vnímáme rodiče jako nerozlučitelné. Je nemyslitelné, aby to bylo jinak. Rozumově víme, že táta a máma jsou jen dva lidé, dva partneři, kteří se rozhodli spolu žít a toto své rozhodnutí mohou kdykoliv změnit, ale stejně cítíme, že to tak není správné. Rodiče pro nás představují nerozlučitelnou dvojici. A není se čemu divit. Vždyť od narození jsou právě oni našimi nejbližšími a představa, že by se vzájemně podváděli, je jako ze špatného snu. Jak se v této situaci zachovat? Co se ode mě očekává? Když budu stát na straně jednoho, zradím toho druhého.

Žádná střední cesta zdánlivě neexistuje. Máma a táta se najednou ocitli na opačných stranách a jejich dítě se musí rozhodnout, ke kterému z nich se připojí. Tyto pocity doprovází většinou každého, jehož rodiče se rozvádí. Společně se zmatením, hořkostí a lítostí přichází také otázky a sebeobviňování, zda nejsem právě já důvodem k rozvodu. Pokud ovšem víš o nevěře rodičů pouze Ty a ten druhý rodič žije v bláhové představě, že je vše v pořádku, je tvá situace mnohem složitější. Ale i přes zdánlivou neřešitelnost tohoto problému nepodléhej panice. Všechno jde vyřešit, důležité je jen řešení najít.

V první řadě je nutné se uklidnit a nedělat nic impulzivně. Impulzivní reakce by mohla vést k tomu, že vyhledáš druhého rodiče a všechno mu „vyklopíš“, což by v tuto chvíli nebylo nejlepší. Zkus si nejprve promluvit s tím, kdo podvedl. Stále je zde naděje, že se vše vyjasní, že šlo o nedorozumění. Pokud máš s rodičem harmonický vztah, půjde vše mnohem lépe. Přímo mu řekni, co si myslíš a jaké máš podezření. Pravděpodobně tento rozhovor nebude nejpříjemnější, ale je stále lepší to vydržet deset minut, než se pak trápit dlouhé dny tímto nevyřešeným tématem. Pak už záleží jen na tom, na čem se s rodičem domluvíte. Je však důležité, aby vyřešení situace vyhovovalo i Tobě. Není vhodné krýt rodiče a brát za svou mlčenlivost výhody. Vzpomeň na svého druhého rodiče.

Na druhou stranu si tvrdohlavě nestůj za svým názorem, že je nutné druhého rodiče o nevěře informovat. Možná se skutečně jednalo o „úlet“, o epizodu, která ve vztahu k životnímu partnerovi nic nezměnila; anebo bude mít rodič snahu svůj mimomanželský poměr ukončit. V tomto případě není nutné druhého rodiče zbytečně traumatizovat.

Nemůžeš-li se svým rodičem o tomto tématu z jakéhokoliv důvodu mluvit, zkus se obrátit na jinou, rodině blízkou, důvěryhodnou osobu. Na babičku ze strany přistiženého rodiče, na starší sestru nebo jen na někoho, komu důvěřuješ a kdo má na rodiče vliv. Může se také stát, že nikdo takový není a jediný, s kým můžeš tuto událost sdílet je podváděný rodič. V tomto případě vyčkej do chvíle, než si budeš naprosto jistý, a pak teprve jednej. Je lepší jednat, než mlčet, na druhou stranu, kdyby došlo mýlce, mělo by tvé obvinění bolestivý dopad na oba rodiče.

Pokud bude tvé odhalení impulsem pro žádost o rozvod, nezapomeň, že rozpad manželství tvých rodičů ROZHODNĚ NENÍ TVÁ VINA. Nejsi zodpovědný/á za to, jak se k sobě chovají, a věř, že kdyby tvůj rodič o rozvodu neuvažoval již dávno předtím, rozhodně by mu tvé odhalení tuto myšlenku nevnuklo. Naopak, i když to tak zpočátku nemusí vypadat, může dát rozvod šanci i „podváděnému rodiči“, aby byl šťastný. Pokud se snažil být věrný, i když mu ve svazku nebylo dobře, bude pro něj toto „uvolnění“ vítanou změnou. Hodně štěstí.