Brandýs n/L - Zámecký pivovar stál v Brandýse již za Krajířů, ale za Ferdinanda I. se rozrostl o samostatnou sladovnu. Za třicetileté války ho pobořili Švédové a postavili si na jeho troskách těžká děla. Pro krčmy v panství se pivo muselo vozit z pivovaru v Přerově nad Labem.

V polovině 17. století byl brandýský zámecký pivovar obnoven. V třicátých letech 18. století postavil na místě starého zámeckého pivovaru dvorní stavitel Kilián Ignác Dienzenhofer a dvorní tesařský mistr Josef Leffler pivovar nový v monumentálním rozsahu tak, jak se zachoval dodnes (už bez strojního zařízení). Oba stavitelé pak ještě provedli  v letech 1739 - 40 rozsáhlé úpravy zámku.

Po tereziánských a josefínských reformách význam zámku, a tím i pivovaru, postupně klesal, až byl nakonec zámek s panstvím zastaven Národní bance (1841). Určitá stabilizace nastala až od roku 1860, kdy brandýské panství koupil velkovévoda Leopold II. Toskánský a po jeho smrti roku 1870 ho zdědil jeho syn, arcikníže Ludvík Salvátor Toskánský. V roce 1913 měl zámecký pivovar pouze 8 dělníků, třikrát méně než pivovar městský (První rolnický akciový).

Od vzniku ČSR spadal zámecký pivovar pod správu Československých státních lesů. Vařilo se tu pivo 11° a 12°, světlé i černé, a jako specialita též tzv. červené pivo o 18°. K hostinci Pod Lipou, který byl zřízen po zrušení hostince Na Celně (ve mlýně), přibyly hostince Vosí hnízdo v lese na Vestecké,  Na Výletě ve Věštci, bouda na Vrchách u „čtyřech kamenů“, a nakonec byla zakoupena i Veslovka v Královicích. (Od konce 18. století byl již pivovar pronajímán.)

Za 2. světové války se zde pivo nevařilo a vyráběl se tu zahuštěním pivní směsi druh umělého medu výborné kvality, určený pro pekaře a na příděl i pro veřejnost. (Pokusy s umělým medem zde prováděl Minařik již za 1. republiky.) V roce 1945 připadla sladovna pod ministerstvo potravinářského průmyslu a v roce 1948 ji převzaly Obchodní sladovny, závod Praha - Dejvice, podnik Prostějov. V roce 1961 byla uzav-řena a jako skladiště ji používala Fruta Mochov, později pak podnik Potraviny. Značně zchátralý objekt převzalo v 80. letech pro své depozitní účely Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a přikročilo ke generální opravě. Depozitní prostory však mezitím našlo jinde. Úctyhodná architektonická památka tedy čeká na důstojné využití.

Drobnější vzácnou památkou je kamenná kartuše nad vchodem z Jiskrovy ulice, zaznamenávající návštěvu císaře Josefa II. v roce 1781 (ten však neměl v Brandýse záměry pivovarnické, nýbrž strategické). Nápis je v latině a zde je jeho volný překlad:

Josef II., císař vždy vznešený, vyznamenal svou
milou přítomností  tuto sladovnu
za sládkování Josefa Klose dne 15. května

V nápise je skryt kryptogram  zvýrazněná písmena znamenající současně latinská čísla tvo-řící sečtením letopočet, zde tedy1781.

Vladimír Loyda (archiv TOK)