Polabí (red) - V sobotu 4. června se můžete vydat za poznáním do Státního okresního archivu Praha – východ, který sídlí ve Zdibech. V tento den se totiž otevřou jeho brány pro všechny zájemce, kteří budou mít možnost zdarma poznat zákulisí archivu a seznámit se s prací archivářů. 

Komentované prohlídky vybraných částí budovy archivu jsou předpokládány v 9:35, 11:00, 12:30 a 13:30, podle dojezdů autobusů.

Den otevřených dveří se koná 4. června od 9.00 do 14.00 hodin u příležitosti Mezinárodního dne archivů (9. červen) a výročí 15 let v novém sídle.

Základní informace

SOA v Praze - Státní okresní archiv Praha-východ

adresa: Přemyšlení 220, 250 66 Zdiby

tel., fax:  284890487, 284890512

e-mail: soka-praha.vychod@soapraha.cz, web: http://www.soapraha.cz/praha-vychod

badatelské dny: pondělí, středa 8⁰⁰-17⁰⁰ hod. (a studenti pátek 8⁰⁰-13⁰⁰ hod.)

  Archivy na území okresu Praha-východ působily nejprve jako městské archivy Brandýsa nad Labem, Čelákovic, Říčan a Staré Boleslavi. V 50. letech 20. století vznikly okresní archivy: Brandýs n. L., Říčany a Praha-sever. Při nové územní správní organizaci k 1. 7. 1960 jejich sloučením vznikl Okresní archiv Praha-východ. V 60. letech byly archivní fondy umístěny v budově ONV v Praze a v několika venkovských depozitářích. Teprve v r. 1973 získal archiv vlastní budovu a centrálu v bývalém hostinci v Nehvizdech, takže mohly být zrušeny zmíněné depozitáře. Archiválií však stále přibývalo, proto byl zřízen nový depozitář v Kuří, později vyměněný za budovu v Doubku.

  V r. 1994 rozhodl Okresní úřad Praha-východ o adaptaci objektu bývalého výzkumného ústavu pro archiv, jehož prostorová situace byla podobně jako v jiných okresech neutěšená. Toto nové sídlo archivu je v provozu od června 1996. Budova je zajištěna elektronickými systémy požární a bezpečnostní signalizace. Badatelna má kapacitu 16 míst. V archivu pracuje šest archivářů.

  Státní okresní archiv Praha-východ k 31. 12. 2010 spravoval 1143 archivních fondů a sbírek o rozsahu 3099 běžných metrů. Zpracováno podle norem je asi 1324 bm, tj. cca 43 % archiválií. Nejvíce dokumentů pochází z 20. století, méně z 19. století, starší písemnosti jsou vzácné. Patnáct největších fondů obsahuje 57 % ze všech archiválií. Početně převažují fondy menší, až drobné.

  Státní správu zastupují fondy okresních úřadů Brandýs n. L., Říčany a Praha-venkov-sever, okresních národních výborů z let 1945-1960, ONV Praha-východ (1960-1990) a Okresního úřadu Praha-východ (1990-2002), dále sčítání lidu r. 1921 - okresy Brandýs n. L. a Říčany. Samosprávu reprezentují fondy okresních zastupitelstev Brandýs n. L. a Říčany. Archivy obcí a měst a fondy místních národních výborů jsou nejpočetnějším typem fondů. Největší z nich - Archiv města Brandýs n. L. - má zachované pamětní knihy a radní manuály od doby předbělohorské. Archiv města Čelákovice obsahuje městské knihy, z nichž nejstarší - již od r. 1366 – je tzv. archivní kulturní památkou. Archiv města Říčany s nejstarší listinou z r. 1575 je cenný soudními manuály (1605-1757). Archiv města Úvaly obsahuje nejstarší listinu (1489) uloženou v  archivu.

  Z justiční správy pocházejí fondy okresních soudů Brandýs n. L., Říčany, Praha-východ, menší fondy okresních prokuratur a veřejných notářů. Finanční správu zastupují rozsáhlé fondy berních správ a berních úřadů.

  Využívané jsou též fondy cechů a živnostenských společenstev. Cechy ve městech a městečkách mají nejvíce archiválií z 18. a 19. století, nejstarší jsou fondy cechů nákladníků (od r. 1561) a řezníků v Brandýse n. L.. Na cechy navazují živnostenská společenstva a obchodní grémia. Z podniků lze zmínit větší fond Kovodělné akciové závody Stabenow Čelákovice. Zemědělská výroba je zastoupena především fondy jednotných zemědělských družstev. Obchod je doložen fondy dělnických konzumních spolků a spotřebních družstev. Činnost finančních ústavů dokládají zlomky fondů záložny v Čelákovicích a kampeliček. Stavebnictví dokumentují fondy stavebních bytových družstev a Okresní stavební podnik.

  O zdravotnictví vypovídají nevelké fondy červeného kříže, nemocenských pojišťoven, Okresního chorobince v Říčanech. Sociální péči dokumentují fondy okresní péče o mládež Brandýs n. L. a Říčany. Archiv pečuje o cca 200 fondů škol a školství, včetně místních a újezdních školních rad a okresních školních výborů. Nejstarším je fond měšťanské školy v Brandýse n. L. (od r. 1790), vzácné jsou dokumenty Piaristické koleje v Brandýse n. L.. Vedle škol farních, obecných, měšťanských a základních jsou zastoupeny fondy škol středních, např. brandýského gymnázia, učňovských, pokračovacích a hospodářských škol.

  Nejen pro církevní dějiny jsou důležité fondy vikariátních úřadů a 29 římskokatolických farních úřadů, jejichž dokumenty začínají většinou v 18. století, zřídka dříve (Čakovice 1616, Brandýs n. L. 1618). Z dokumentů farních úřadů jsou významné údaje o obyvatelstvu, pramenem jsou i pro genealogy.

  Na 30 drobnějších fondů nabízí informace ke studiu kulturního života a osvěty - čtenářské spolky a knihovny, divadelní a hudební spolky, okresní osvětové rady, okresní kulturní středisko, okrašlovací spolky. K nejstarším spolkům patří Střelecký sbor v Brandýse n. L. (1793-1926). Od druhé poloviny 19. století vznikaly občanské besedy, myslivecké spolky, nejvíce se rozšířily hasičské spolky a jednoty Sokola, různé podpůrné spolky a sportovní kluby. Významné jsou též fondy Československé obce legionářské Říčany a Svazu bojovníků za svobodu Říčany. Politický život je doložen především fondy okresních akčních výborů národní fronty a okresních výborů KSČ.

  Dalším typem jsou osobní nebo rodinné fondy (12 fondů), např. pozůstalost brandýského profesora Františka Cejnara. Ovšem torzovité dokumenty k významným osobnostem lze nalézt napříč fondy, např. k malíři Ladovi (rodiště Hrusice), podnikatelům Kolbenovi (rodiště Strančice), Melicharovi (Brandýs), Volmanovi (Čelákovice) atd.

  Pramennou základnu archivu doplňují sbírky vzniklé činností několika generací archivářů: sbírky pečetidel a razítek, map a plánů, fotografií, plakátů, soukromých dokladů, vyhlášek apod.

  Součástí archivu a jeho služeb je též knihovna s přibližně 12 tisíci svazky, především literatury historicko-vlastivědné, statistické, právní atd. Postupně přibývají záznamy knih v elektronickém katalogu Clavius. Knihovna poskytuje základní knihovnické služby, má sloužit jednak jako doplňkový zdroj informací pro badatele, jednak jako podklad pro odbornou práci archivářů. Studium v knihovně je pouze prezenční.

Literatura:

Indra Bořivoj a kol., Okresní archivy Středočeského kraje. Praha 1968.

Kolek Roman, Kroniky a kronikářství v okrese Praha-východ, Středočeský sborník historický 25, 1999, s. 127-150, 26-27, 2000-2001, s. 137-160.

Sedlák Miroslav, Okresní archiv Praha-východ, Středočeský sborník historický 12, 1977, s. 309-311.

Volf Miroslav, Popis městských archivů v Čechách. In: Zprávy českého zemského archivu, XI, Praha 1948.

Státní okresní archiv Praha-východ. Praha 1996.

Stríženec Peter, Správní vývoj na území okresu Praha-východ (1850-1996). Praha 1997.