Polabí (tvr) – V pondělí 5. prosince děti tradičně čekají na Mikuláše, anděla a čerta. Za básničku nebo písničku je Mikuláš obdaruje sladkostmi, nebo je pokárá za zlobení, a ty neposlušné odnese čert v pytli. Tato tradice u nás existuje již od středověku, kdy chodily mikulášské maškary dům od domu. Jak vůbec tato tradice vznikla?

Kdo je Svatý Mikuláš?
Přestože o postavě Mikuláše neexistuje mnoho přesných informací, je jasné, že se jedná o reálnou postavu z historie.  Stal se jedním z nejpopulárnějších světců v řeckých a latinských církvích. Uvádí se, že to byl skromný a dobrotivý muž. Základy křesťanské výchovy přijal od rodičů, po nichž později zdědil velké jmění, které používal ke konání dobrých skutků. Biskupem se stal v podstatě náhodou, když se na zpáteční cestě ze své pouti zastavil brzy ráno v kostele města Myra v maloasijské Lykii (na území dnešního Turecka). Lykijští biskupové se totiž v předchozím dni dohodli, že ustanoví pro město nového biskupa. Měl se jím stát muž, který první vstoupí druhý den ráno do kostela, a to byl právě Mikuláš. Zpočátku se tomuto postu bránil, ale nakonec funkci přijal.

Zázračně vzkřísil tři chlapce a pomohl dívkám z nevěstince
Rozšířilo se mnoho legend, které vypráví o jeho velké štědrosti a milosrdné lásce. Podle jedné z nich se v jeho rodném městě (Patara) dostala do velké nouze jedna rodina šlechtického původu. Otec proto poslal své tři dcery do nevěstince, aby si tam vydělaly na věno ke svatbě.  Mikuláš je chtěl uchránit od údělu prostituce a zbavit je nejhorší bídy, za noční tmy proto všem třem dívkám hodil do okna měšec s penězi.

Další z legend z něj udělala mimo jiné i patrona námořníků. Traduje se, že při plavbě na lodi plující do Egypta, za velké bouře, prý přepadla námořníky úzkost a obavy, že nad živlem nezvítězí. Mikuláš se tedy obrátil modlitbou k nebi a vichřice ustala a moře se uklidnilo. Také existuje příběh o námořníkovi, který spadl při bouřce do moře a Svatý Mikuláš ho zachránil. Podobných vyprávění je mnohem více.

Zajímavou legendou je vykoupení dětí, kterým hrozila smrt za krádež i častěji zobrazovaný příběh vzkříšení tří rozsekaných chlapců, které řezník naložil do láku. Příběh se traduje i v odlišné verzi, podle níž vzkřísil tři studenty zavražděné z chamtivosti hostitelů, kteří se domnívali, že mladíci mají u sebe peníze a rozhodli se k loupežné vraždě. Poté jejich těla ukryli do sudu s lákem. Biskup Mikuláš tam prý přišel v podobě žebráka, přiměl vraha k přiznání a studenty přivedl zpět k životu.

Rozdával poučení a těšil nemocné
O Mikulášovi se píše, že byl pokorný a snažil se vždy šířit slávu Boží. Rozdával poučení, navštěvoval a těšil nemocné, vězně i zajatce. Sytil hladové a byl ochráncem dětí, sirotků, vdov i všech lidí nevinně pronásledovaných.

Nejčastěji je znázorňován jako biskup s knihou Písma sv. a třemi symbolickými jablky či zlatými koulemi, které připomínají zmíněnou záchranu tří dcer od prostituce.

Mikuláš zemřel údajně 6. prosince v polovině 4. století. Úcta k jeho osobě se začala šířit hned po jeho smrti. Kult přesáhl na celou řeckou církev, později i na slovanské země. K největšímu Mikulášovu uctívání došlo od 8. století v Rusku, jehož je od té doby patronem. Váhavě se pak šířil Mikulášův kult také v Evropě, např. od 10. století v Německu, Francii a Anglii.

Mikuláš v současnosti
Každý národ a kraj má své zvyklosti, a tak i mikulášské oslavy jsou jiné. Jediným společným znakem je odměňování dětí. Dnešní Mikuláš je připodobňován k muži s bílými vousy v biskupském bělozlatém oděvu, berlou a vysokou pokrývkou hlavy jako znak vysokého církevního úřadu. V Čechách jej doprovází andělé, kteří odráží symbol dobra, rozdávající dárky a čerti, představující špatný charakter, zlo a trest, strašící zlobivé děti (podle legendy se ale nejednalo o žádného čerta, ale o muže s umouněnou tváří).

V Německu doprovází Mikuláše čeledín Ruprecht. Dárky se dávají do holínek nebo punčoch, které se večer staví za dveře nebo okno.  V Rakousku a Švýcarsku chodí Mikuláši zakuklení a provádějí různé žertíky. V Chorvatsku chodí s Mikulášem čert Krampus. V Rusku chodí „Děd Moroz i Sněguročka“, v Holandsku mu říkají Sinte Klaas a v Anglii Santa Claus. Tam ale naděluje dárky až o Vánocích, stejně jako v USA.

Pranostika
Když na Mikuláše prší, zima nás hodně zkruší.

Zdroj: www.catholica.cz, www.vira.cz, knižní archiv