Jako velmi ostrý nůž projede melounem.  Tak prolétl Adam Sedlmajer letošní sezonou. Nutno podotknout, že se jednalo o sezonu snů. Ale nebylo to tak snadné, jak popisuje úvodní věta. Bylo to naopak velmi těžké. Od roku 2006, kdy se vyjukaný klouček rozjel z Ovčár dobýt svět, uplynulo mnoho času, a ten v sobě skryl mnoho práce. Musel prokázat, že je po všech stránkách dobře připravený. Předvedl, že připravený byl výborně. A jak je známo, připraveným přeje štěstí. Adam opanoval dva největší závody, při kterých reprezentoval ČR. Získal titul v kombinaci na MS i ME. A navrch přidal slalomářské zlato právě na ME. Táhnul tým k zisku historických bronzových medailí v soutěži týmů. V kombinaci zvítězil i na prestižním Moomba Masters v Austrálii. V kombinaci byl zkrátka k neporažení. Jaký byl tedy vlastně tento rok?

Jako první na tebe čekala účast na Moomba Masters v Austrálii, kde jsi nakonec zvítězil v kombinaci. Jaký to byl pro tebe závod? Přeci jen, je to závod na řece, podmínky asi nebyly ideální?
Letos to bylo podruhé, co jsem se tohoto závodu zúčastnil. Do Melbourne se vracím moc rád, protože atmosféra na tomto závodě je vcelku jedinečná. Závod se sice jede na řece (Yarra River), ale ta řeka protéká přímo centrem Melbourne, a tak je na březích vždy spousty diváků. Tento závod má navíc padesátiletou historii a těší se velké oblibě u zdejších obyvatel. Podmínky nejsou ideální, ale myslím si, že právě to mi trochu nahrává do karet. Na horší podmínky jsem zvyklý, což se nedá říct o dalších závodnících.

Pak jsi absolvoval několik závodů, kde jsi zajížděl velmi stabilní výsledky. Průlom přišel až pár dní před MS při „Odvarko Czech it out“, kde jsi zajel národní rekord 3/58/10,25 a následně uspěl i v porovnání se světovou elitou na „Global Invitational 2011“. To byly asi výsledky, které před MS hodně pomohly?
Český rekord mi rozhodně před MS pomohl. Měl jsem celou sezónu problém s lyží, když jsem nemohl najít tu pravou, která by mi seděla. Po pár měsících zkoušení různých typů, jsem se vrátil na mojí starou slalomku z minulého roku a hned jsem zajel rekord. Před MS jsem tak zjistil, že mám vybavení, které mi sedí a kterému můžu věřit. Global Invitational byl jeden z profi závodů sezóny. Ve slalomu se mi celkem dařilo, ale rozhodně to chtělo ještě pár dní tréninku na doladění.

Jak probíhá takové zkoušení lyže? Používáš značku Goode, kolik lyží ti dají k dispozici na vyzkoušení, než přijdeš na tu pravou? Případně, jak je to s financováním?
Lyže dostávám od Goode samozřejmě zadarmo. Snažím se lyži měnit každý druhý rok, ale tuto sezónu jsem nemohl přijít na tu pravou. Vyzkoušel jsem dvě lyže a pak už na víc nebyl čas.

Mistrovství světa v Rusku:
Pak přišel vrchol v podobě MS v Dubně. Asi málokdo ví, že jsi měl těsně před MS zdravotní problémy. Můžeš specifikovat, co ti bylo a do jaké míry to ovlivnilo tvé výkony?
Při cestě z Global Invitational jsem musel někde něco chytit. Po pár dní v posteli mi zjistili angínu a tak jsem musel dny hlavního tréninku proležet v posteli. Pak následoval přelet do Ruska, kde jsem se ale po pár dnech zotavil a první den závodu proběhl už celkem normálně.

Jaké byly v Dubně podmínky pro lyžování a jaké bylo zázemí?
Dubna má celkem dobré zázemí. Jsou tam velké tribuny a místní obyvatelé lyžování absolutně zbožňují. Na závodech jsme měli tisíce fanoušků. Jelikož se závodilo na Volze, vodní podmínky nebyly zrovna ideální, což ale na druhou stranu nahrává do karet mně. Počasí ale bylo v pohodě. Sluníčko, pařák a žádná klimatizace na hotelu.

Vše začalo velmi slibně. Vynikající výkon ve slalomu a finálová účast. Dokonce jste šli ve dvou i s Danem Odvarkem, což bylo jistě příjemné. Jak se ti jel úvod MS?
První disciplína je pro mě vždycky velmi důležitá. Když se zadaří tak, jak se stalo, tak zbytek závodů probíhá za většího klidu. To, že jsme se dostali do finále i s Danem, se ještě nikdy nestalo, a to se samozřejmě cení. 

Skoky asi byly nejtěžší překážkou v cestě za vítězstvím. Výsledky, které ti přiskakovaly při jednotlivých skocích, nebyly zrovna lichotivé. Až si nakonec jel čtvrtý skok za pomalou rychlost, a tím jsi podal fantastický výkon. Můžeš nám přiblížit, jak to probíhalo? Co se ti v tu chvíli honilo hlavou?
Skoky byly celkem problém po celou sezónu. V tréninku se mi celkem dařilo skákat přes 60 metrů stabilně, ale měl jsem problém to dokázat v závodech. To samé se stalo na MS, kde jsem nedokázal pokořit hranici 60 metrů a veškerá medailová naděje byla v pr…
Když jsem ustál třetí skok a viděl ten výsledek, nemohl jsem uvěřit, že je tomu všemu konec a že další pokus bude až za dva roky. Pak jsem ale viděl znamení od rozhodčího, který mi ukazoval, že mám ještě jeden další skok. Absolutně jsem tomu nemohl uvěřit, protože to se snad stává jednou z 1000 skoků. Měl jsem čas se zkoncentrovat a nabídnutou šanci jsem naštěstí proměnil. Nakonec jsem skočil 60.7m, což je můj nejdelší skok této sezóny. 

Následovaly triky a proběhly změny ve výsledcích. V první chvíli jsi figuroval mimo finálovou dvanáctku. Co se stalo?
V prvním kole jsem jel velmi jistou sestavu. Věděl jsem, co potřebuji zajet, a to jsem přesně udělal. Myslím, že mimo první dvanáctku jsem figuroval jenom na online přenosu díky nějaké chybě. Ve skutečnosti jsem věděl, že můj výsledek bude na finále stačit.

Pak následovalo finále triků, kde z přenosu vypadalo, že jedeš velmi čistou jízdu, a přesto výsledek asi nebyl takový, jaký by se dal čekat. Obdobně vypadali i Ryan Green a Jaret Llewellyn, ale i další lyžaři. Nebyli rozhodčí příliš přísní?
Ve finále MS jsem měl snad nejlepší trikovou jízdu celé sezóny. Bohužel si to tak ale nemysleli rozhodčí. Na konci mi neuznali dva velmi vysoko bodované triky, což znamenalo pouze malé bodové zlepšení. Rozhodčí byli přísní, ale úplně na všechny, takže i když nebyly tak vysoké skóre, rozhodně to bylo spravedlivé pro všechny a ta nejlepší jízda jako vždycky vyhrála.  

Následovalo finále slalomu, kde jsi opět podal fantastický výkon a ještě trošku navýšil svůj náskok. Jaké bylo zajet si finále s takovou konkurencí?
Už párkrát se mi podařilo se dostat do finále ve slalomu. Jak na profi závodě, tak například na Mistrovství Evropy, kde je konkurence také hodně vysoká. Věděl jsem, že by mi do kombinace pomohl jakýkoliv bodík navíc, a tak jsem nakonec zlepšil svůj výsledek o pouhé čtvrt bójky, ale do závěrečného bodování mi to přispělo 12 cennými body. 

Rozuzlení kombinace přišlo až posledním skokem závodu. Měl jsi obavy, že to nakonec nedopadne?
Již několikrát jsem v podobné situaci byl. Naposledy to bylo na minulém MS v Kanadě,  kde jsem prakticky prohrál posledním skokem Javiera Julia, který mě tak sesadil na 2. místo. Věděl jsem, že stát se může všecko, ale nakonec to naštěstí vyšlo. Po pěti druhých místech na MS (když počítám i Juniorské a U21 kategorie) - konečně titul.

Co jsi prožil v okamžiku, když bylo rozhodnuto? Přiletěli za tebou i rodiče. To asi byly příjemné okamžiky.
Rozhodně jeden z nejlepších zážitků. Nesmírná radost z úspěchu a z toho, že u toho mohli být i rodiče, kterým určitě nemalý kus té medaile patří. 

Mistrovství Evropy v Norsku:
ME začalo úžasně, protože úvodní den získal český tým bronzové medaile. Asi velká radost? Kde vidíš největší klíč k úspěchu?
Bronzová medaile byla rozhodně velký úspěch. Již od minulého roku jsem věděl, že s aktuální sestavou na podium máme. Máme v týmu velmi dobré lyžaře a jednotlivé kombinační body, se kterými se nemůžou rovnat ty nejlepší státy.

Fantasticky vyladěná forma ve slalomu a opět výkon na 10,25m. Nebyl jsi sám překvapený, že jsi vyhrál rozjížďky?
Rozjížďky jsem již jednou vyhrál ve Švédsku, kde panovaly velmi podobné podmínky: déšť a zima. Samozřejmě jsem vůbec takový výkon nečekal, ale zdejší studená voda mi velmi vyhovovala. 

V trikách si asi předvedl standardní výkon, ale zajímavé byly opět skoky. Opět posledním skokem a druhý nejlepší výsledek v sezoně?
Co na to říct. Jsem prostě někdy haluzák! Na příští sezónu se chci zaměřit hlavně na skoky, protože takové štěstí by se už nemuselo opakovat.

Finále slalomu. Skvělá jízda 1,5/58/10,25 a zlatá medaile, kterou podtrhl bronzem Dan Odvarko. Jak se jelo finále, když si věděl, kolik potřebuješ najet?
Asi není nic lepšího, než vyhrát z poslední pozice. Věděl jsem, co přesně potřebuju zajet, ale sám jsem byl překvapen, když se mi znovu podařilo objet všech šest bójí na laně dlouhém 10.75m. Neměl jsem ani čas na emoce, jenom jsem přemýšlel, co dál. Když jsem dobře zatočil první bóji na 10.25, tak jsem tomu opravdu nemohl uvěřit. Samozřejmě velká radost, ale i překvapení. Danda to jenom potvrdil konečným 3. místem, což se taky nikdy nikomu nepodařilo. Prostě historický závod.

V kombinaci nastalo velké překvapení. Potvrdilo se, že když se dva perou, třetí se směje. A nakonec se smál Martin Kolman, který byl druhý. Jaký byl pocit, být na stupních ve dvou?
Martin potvrdil sílu našeho týmu a nám se znovu podařilo to, co nikomu v Čechách. Být na podiu s Martinem bylo skvělé. Pak už mohla následovat after party a mnoho drinků pro České barvy.

To, že zvítězíš v kombinaci, se asi čekalo. Nebylo právě to očekávání od „všech“ svazující?
Zní to jako klišé, ale rozhodně je to těžší, když to každý očekává. Jsem rád, že jsem to dokázal.

Slušný dojezd a vyhlídky:
Po návratu do USA tě čekal další zajímavý závod: Diablo Shores Pro Am, kde jsi opět vybojoval skvělé umístění a další výkony na laně 10,25. Stává se z těchto výkonů standard?
Tak standard to rozhodně není. Ze začátku sezóny jsem se dost se slalomem trápil, pak jsem se, ale jak jsem říkal, vrátil na starou lyži a všecko začalo klapat. Možná dobře, že jsem se vrátil tak pozdě v sezóně, protože ty výsledky přišly ve správnou chvíli.

Právě tyto výkony tě katapultovaly do nominace v nejlegendárnějším závodě na světě a tím je US Masters. Měl bys zde startovat ve slalomu?
Ano. Skončil jsem sedmý na elitním Ranking listu, a proto budu mít možnost startovat na 53. US Masters, které se koná v USA v květnu příštího roku. 

Bude to pro tebe hlavní závod roku?
Příští sezóna bude nabitá. Všecko začíná lednovým Univerzitním MS v Chile, potom Australské Moomba Masters, Australský Světový pohár, US Masters, pár profi závodů, ME a na závěr další světový pohár v Asii. Do toho ještě musím ukončit školu a rozhodnout se, kam dál. 

 O přípravě a vodním lyžování:
Jak se momentálně připravuješ na příští rok?
Momentálně jsem si dopřál skoro měsíční pauzu. Tento týden se začínám aktivně připravovat na lednové MS. Hodně to také ale záleží na škole a počasí tady v Louisianě.

Co tvé pomalu končící studium?
Tento semestr je rozhodně jeden z nejtěžších. Na příští měsíc mám spoustu práce a málo času. Školu bych měl dostudovat v květnu 2012.

Na čem potřebuješ zapracovat a kde momentálně vidíš své slabiny?
Mým snem je Světový Rekord v kombinaci. Abych něco takového dokázal, musím zlepšit triky a znovu začít skákat k 65 metrům. Na triky potřebuji přidat jeden trik v jízdě za nohu, na čemž už pracuju.

Jakým směrem se bude u tebe vyvíjet lyžování po ukončení studia?
Lyžování jsem už toho obětoval tolik, že by mě mrzelo skončit. Chci proto co nejdéle lyžovat. Jak to ale bude, opravdu nevím. Zeptej se mě příští rok v květnu.

Jaká je podpora tvé rodiny?
Rodiče jsou moje největší podpora. Samozřejmě si občas něco vydělám na Cash Prize, ale to stačí na pokrytí nákladů za letenku atd. Svaz nám platí cestu na ME a na MS, což taky není od věci. Ve škole si taky přivydělávám jako asistent zdejšího týmu. Bez rodičů by tohle ale zatím nešlo, a proto chci, aby ses mě zeptal v květnu (úsměv).

Jak probíhá tvá spolupráce s firmou 69slam?
Mimo mých rodičů bych chtěl ještě poděkovat za podporu 69slam.cz. Jestli chcete fakt hodně příjemný spodní prádlo anebo hustý boardshorts, který používám i já, tak se podívejte na www.69slam.cz.

Text: Aleš Polidor