Stará Boleslav (vot) – Víte, že mateřské školky by mohly přijmout více dětí než dosud a plné jsou často jen oficiálně? Myslíte si, že se hromadná doprava ve Středních Čechách zhoršila? Dovedete si představit, že by neexistovaly dětské domovy a ústavy? O těchto a jiných věcech jsme hovořili s poslankyní Helenou Langšádlovou (TOP 09), která si na nás udělala čas krátce před slavnostní bohoslužbou na Mariánském náměstí ve Staré Boleslavi, při příležitosti letošní Národní svatováclavské pouti. Langšádlová je původem z Černošic, kde doposud žije a kde mezi lety 1998 – 2006 zastávala funkci starostky. V roce 2010 byla zvolena za TOP 09 do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a pro své aktivity patří k výraznějším členům tohoto zákonodárného sboru. V krajských volbách 2012 bude pravděpodobně kandidovat na post hejtmanky Středočeského kraje a stane se tak vyzývatelkou Davida Ratha, jehož kroky často kritizuje.

Po dvě volební období jste byla starostkou města Černošice. Pokud vím, jste i v současné době aktivní hned v několika oblastech, které se komunální politiky a života obcí přímo dotýkají. Mohla byste říci, jakým tématům se věnujete?
Vzhledem k tomu, že mám zkušenosti z komunální politiky, tak se snažím komunálním politikům a tomu co je trápí naslouchat. Proto jsem za ten poslední rok podala pozměňovací návrh ve vztahu k činnosti městské policie, mateřským školám a zákonu o místních poplatcích za odpady.

Nedostatek míst v mateřských školkách je vážným tématem v řadě obcí, v Brandýse n/L tomu není jinak, co v této oblasti navrhujete?
Navrhuji takovou malou úpravu, která by měla pomoci jak obcím, tak i rodičům. Měla by dětem umožnit v době prázdnin chodit do jiné MŠ a na druhou stranu by měla umožnit na jedno místo přijmout dvě děti, protože rodiče často nemají zájem o to, aby jejich děti chodily 5 dní v týdnu do MŠ a v tuto chvíli není možné, aby se o jedno místo 2 děti podělily. Touto změnou to bude umožněno. Co je asi nejzásadnější z legislativních předloh připravovaných pro obce a města, jako je Brandýs n/L – St. Boleslav, tak je novela o rozpočtovém určení daní. V tuto chvíli jsou daňové příjmy a daňové výnosy obcí velmi nevyvážené. Daňové výnosy Prahy jsou až 4,5, násobně vyšší než daňové výnosy malých měst a to zejména měst a obcí od 2 do 10 tisíc obyvatel. To jsou mnohdy právě ta přirozená centra, ve kterých žije značná část našich obyvatel a stávající stav jim neumožňuje rozvoj z vlastních prostředků. Budeme se snažit, aby ten rozdíl mezi nejbohatšími a těmi s nejnižšími příjmy byl maximálně trojnásobný.

Říkáte „my se budeme snažit“, je to „my“ jako TOP 09 nebo jako „my“ vládní koalice?
Tento závazek byl přijat v rámci programového prohlášení vlády a tento zákon v tuto chvíli zpracoval pan ministr financí Miroslav Kalousek. I přesto došlo nyní k nedorozumění v rámci vládní koalice a tento návrh není plně akceptován. Jsem přesvědčena, že pro stranu TOP 09 a STAN je to naprosto klíčová otázka a věřím, že se nám ji podaří prosadit.

Vzpomínám si, že jste byla členkou petičního výboru petice vyslovující se proti nekoncepčnímu rušení autobusových spojů ve Středočeském kraji. Jak tato petice dopadla a co v současné době řešíte v oblasti veřejné dopravy?
Jednalo se zde o dva kroky. Na jaře byla petice, kterou podepsalo kolem 20 000 obyvatel Středočeského kraje a bohužel do dnešního dne nebyla Středočeským krajem řádně projednána. Pan hejtman na jedné straně zcela nekoncepčně části studentů, kteří žijí ve Středních Čechách, poskytuje zdarma jízdné, ale na druhé straně jejich rodičům i jim samotným začal škrtat spoje. To je pro nás nepřijatelné. V tuto chvíli dochází ale ještě k mnohem závažnější situaci. A to, že Středočeský kraj vypověděl, naprosto bez přípravy dalších kroků, smlouvy všem autodopravcům a to bez předchozí koordinace s obcemi a hlavním městem Prahou. Jsem přesvědčena, že není možné organizovat hromadnou dopravu ve Středočeském kraji bez koordinace s Prahou. To je věc, proti které jsme vystoupili, a s experty máme zpracovanou studii, jak by měla být doprava ve Středních Čechách organizována. Středočeši musí mít možnost zúčastnit se systému slev a pásmových jízdenek s kterými dojedou až do Prahy.

V sociální oblasti „bojujete“ za zrušení dětských domovů a kojeneckých ústavů. Jak jste se k této tématice dostala?
Před rokem jsem se na Ministerstvu práce a sociálních věcí zapojila do pracovní meziresortní skupiny k transformaci péče o ohrožené děti. Jsme zemí, kde je 11 tisíc dětí v dětských domovech a v ústavní výchově obecně, z toho je 2000 dětí do dvou let. Tato pracovní skupina pracovala přes rok pod vedením pana ministra Drábka, který v tuto chvíli připravil strategii, kterou bude schvalovat vláda a která by měla vést k tomu, že se radikálně sníží počet dětí, které jsou v ústavní výchově. Na počet obyvatel jsme v tomto rekordmany.

Jaké navrhujete řešení? Lze vůbec dětské domovy a ústavy něčím zcela nahradit?
Řešením by mělo být za prvé nastavení služeb pro rodiny tak, aby maximální počet dětí mohl zůstat ve svých biologických rodinách - pokud tam samozřejmě není něco patologického jako týrání, domácí násilí apod.
Dalším krokem by mělo být nastavení nového systému výběru, přípravy a podpory pěstounů. Náhradní rodinné prostředí není samozřejmě tak ideální, jako biologická rodina, ale pořád, pokud je pěstoun dobře vybrán, dobře připraven a podporován v průběhu té služby, tak je to pro děti lepší prostředí než prostředí ústavu. Jako první krok bychom chtěli převést kojenecké ústavy a zařízení pro děti do třech let pod Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Jedna z věcí, která je nám vyčítána, je roztříštěnost péče, která je jak pod MPSV, tak i pod Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem školství, pod kraji i pod obcemi. Jedním z kroků by tedy nepochybně mělo být sjednocení péče o ohrožené děti a schválení strategie transformace. Cílem je, aby co nejvíce dětí žilo v rodinném prostředí.

Zatím neoficiálně se o vás mluví jako o možné kandidátce na post hejtmanky v následujících krajských volbách v roce 2012. Opravdu o tom uvažujete, či je to dokonce již jisté?
Byla jsem oslovena kolegy prakticky ze vše regionů Středních Čech. Jezdím hodně po kraji a jsem v kontaktu jak se starosty, tak i se zástupci neziskových organizací a těch výzev jsem zaznamenala hodně. Je pravda, že jsem se rozhodla, že budu kandidovat na hejtmanku. Zatím ještě dokončujeme jednání s našim partnerem, Hnutím starostů a nezávislých, a předpokládám, že v průběhu podzimu tato jednání dokončíme.

Jsem Středočech. Žiji tady od narození a na tomto kraji mi opravdu záleží. Myslím si, že současná správa Středočeského kraje není ku prospěchu ani kraje ani Středočechů – ať již jsou to chyby v oblasti dopravy, práce s neziskovými organizacemi a další kroky, které stávající vedení kraje provádí.